Budování vztahů je běh na dlouhou trať, a nezáleží na tom, zda jde o vztah partnerský, sourozenecký, pracovní, nebo o další typy vztahů v rodině. Právě vztahy v rodině dostávají často na frak naším jednáním, nebo i nejednáním. Hádají se rodiče mezi sebou, děti s rodiči, samozřejmě i rodiče s dětmi. A hádkami a nezájmem o nápravu pošramoceného vztahu dochází k neslučitelným postojům, které pramení často až v konec jakéhokoliv kontaktu.
Hledáme chyby v jiných. Je nejsnazší se z problému vymanit tím, že zastaneme přesvědčení, že my jsme nikde chybu neudělali. Jsou skutečně lidé, kteří nikdy za svůj názor nebo jednání nepřevzali odpovědnost, a co hůř – pokud tím vznikl problém, nikdy neuznali chybu a za své jednání se neomluvili. Jsou to lidé sobečtí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že u nich chyba není. A to ani kdyby jim to řeklo několik lidí zároveň.
Od problémů utíkáme. Zažil to asi každý z nás – když něco nechceme řešit nebo máme pocit, že něco řešení nemá, děláme, že to neexistuje. A kašleme na to. Jenže tento postoj u vztahů není moc vhodný.
Ignorujeme potřeby a postoje jiných. Nikdy se nikdo neshodne na 100 % ve všem s dalšími lidmi. Každý má svůj názor na výchovu, na jídlo, vzdělání, bydlení, zkrátka na všechno. Opačný názor ale neznamená, že je špatný. Názor je totiž názor a nemůže být ani dobrý ani špatný. Tím spíš, když jde o názor na rodinné záležitosti.
Trucování a urážení se. Říká se, že toto je dominantou žen. Nicméně i u mužů lze najít ty, kteří se umí pořádně urazit. Čekáme tak, že ten druhý si uvědomí svou chybu a bude se ji snažit napravit. Jednou, dvakrát to možná zafunguje. Pokud ale tento postup budete opakovat pravidelně, docílíte jedině toho, že druhá strana začne na oplátku ignorovat vás. A tímto způsobem ještě nikdo nic nevyřešil.
Všichni pořád čteme a slýcháme, že komunikace je základ. Je to pravda, ale málokdo si to uvědomí, až se dostane do konfliktu. Jeden prostě musí mít více rozumu a dát ego stranou a snažit se vykomunikovat co nejvíc. Rodinu má člověk totiž jen jednu, a tak šarvátky kvůli blbostem nestojí za to, aby se všichni rozhádali a už spolu nikdy nepromluvili.