Jestliže máte pocit jako byste se ze dne na den ocitla v úplně jiném světě, jestliže vás přepadá deprese, ať už děláte cokoli, a jestliže máte pocit, že vás vaše tělo zrazuje a bolí, tak do vašeho života pravděpodobně vstoupila menopauza a vy pokračujete zase o kus dál – od plodnosti k její ztrátě a tím i k hledání nových životních hodnot.

A řekněme si na rovinu, že to vůbec není snadné. Možná máte právě právem pocit jako by vás někdo proti vaší vůli vtáhnul do úplně jiného světa, ve kterém se nyní chtě nechtě musíte naučit žít. Jenže problém tkví v tom, že nová přítomnost se vám ani trochu nezamlouvá. Všechny kulisy jsou velmi podobné těm předchozím, ale s tím rozdílem, že jsou najednou tak nějak šedé. To, co bylo dříve šťavnaté a chutné, váš život, který překypoval šťávou a svěžestí je najednou bez chuti a bez zápachu, je neslaný a nemastný. Všichni lidé vám najednou tak nějak lezou na nervy a svého partnera nemůžete ani vystát, stejně tak jako on zoufale zápasí s vašimi náhlými změnami nálady a vůbec se mu to nedaří, on vám zkrátka najednou vůbec nerozumí. A vlastně vám nerozumí vůbec nikdo, a ještě ke všemu je vaše tělo bolavé a citlivé a vy jste ze všeho strašně moc unavená.

A nejhorší na tom všem je, že člověk si nemůže nikam zalézt, aby to vše přetrpěl. Nemůže si říct, že to třeba týden anebo klidně i měsíc nějak přetrpí a bude klid, všechny příznaky menopauzy odezní a bude si moci znovu užívat života. Ta představa, že ta změna už je trvalá a nevratná je snad tím nejbolestnějším, co může přijít. Nicméně i tak jde život dál, a nám, milé dámy, nezbývá, než se se svou novou situací smířit a naučit se znovu žít s radostí, ať už bude nový život, jaký je. Člověk si zkrátka vybrat nemůže, i když by si vybírat opravdu hodně chtěl. Zvolit si můžeme jen to, jak se k té nové situaci postavíme.